Včelařská konference

Polášek:nebyli, finanční úřad taky ne, a tak mám pocit, že za socíku z toho ani nebylo jak a komu odvádět daně.

J.B.:
finanční úřady byly a daně také. K přebytkům prodeje ze zahrady (ne od včel) jsem dokladoval výdaje a na národním
výboru mi neuznaly učet na montérky.
J.B.

Nebyly finanční úřady. Byly finanční správy a zde byly odvody z daní zcela jasné a propracované. Poněkud složitější byly daně z obratu při výrobě, obdoba dnešní DPH, kdy bylo až 18 stupńů zdanění a jejich rozklíčování bylo mnohdy oříškem i pro finanční správy a za podpory jednotné klasifikace produktů.

Zdanění medu bylo zcela jednoduché. Daň již byla zakalkulována v ceně. Aby se včelař neobohatil na úkor "společnosti" byla stanovena jednotná cena na výkupu i prodeji. Pak se včelaři nevyplatilo med patlat do skleniček.
Byla tam i některá omezení na počtech včelstev a tak včelaři počet včelstev rozepisovali i na "mrtvou babičku".
Nebo si to pamatuji špatně?
Hezké svátky vánoční. Josef Křapka

bylo deset slepic, to si pamatuji od strejdy, bavil se se sousedem který se ho ptal proč má 9 slepic a jednoho kohouta že kohout nesnáší vejce a strejda mu odpověděl že je to normální že možná slepice s kohoutem snášejí i za něj a já jako kluk jsem to poslouchal a včelstev bylo 15 a proto já neměl nikdy víc.
J.B.

Nehnevajte sa, ale vo vašich komentárochj je veľa balastu, ste poväčšine mladší a tí starší už na tie časy zabudli a píšu nezmysly. Jedine J.K. správne uvažuje, daňové úrady boli a odvádzali sa aj dane, ale pre včelárov tak ako u nás tak i vás bol stanovený limit 30 včelstiev na odvod dani, zo zisku. ten nebolo ťažko zistiť, pretože výkup u nás bol sústredený v družstevnej organizácii JEDNOTA, ktorá pokrývala celé Slovensko a u vás neviem ale bolo to podobné.

V tých časoch a včelárov bolo veľa, ale máloktorý mal viac ako 30 včelstiev a tí čo ich mali (u nás v tom čase bol včelár, ktorý so synom obhospodaroval 120 včelstiev. Potom včely boli rozpísané po 30 na o tca syna a do štvorky pribrali syna a dcéru a problém bol vyriešený.
Základ úľov mali vo včelíne v dvoch radoch nad sebou a boli prístupné zozadu, časť včelnice bola na záhrade a úle boli nadstavkové (Päťročnica). Výnosy neboli vysoké, niekedy skoro žiadne, nie preto, že sme včelári v tzv. zadovákoch (dvojpriestorové), ale preto, že podmienky na znášku boli mizerné.

Čo sa týka práci v týchto úľoch, nebol o nič väčší ako v nadstavkových, ak som potreboval zhodnotiť stav včelstva (prítomnosť M a stav zásob, sila včelstva, stačilo pozrieť cez sklené okienko prípadne odobrať 2-3 plásty a urobiť si úsudok, takže nevyprávajte včelárske horory o tom , aké to bolo ťažké. Preto i budečáky aj keď ich nepoznám (až na to, že plocha plásta je menšie ako naše B-éčko.

Hovoriť v tých časoch o znáške z púpavy -pampelišky a čerešni je nepresvedčivé a na repku s otcom sme kočovali (traktor s vlečkou z JRD-JZD bol zadarmo, ale ani raz sme nevytáčali, to som zažil v r. 1985 až doteraz. Pred 29 rokmi som sa presťahoval na juh, kde repku pravidelne vysievali, medovali hlavne vylepšené odrody, keď som sa presunul na juh.Ešte k púpave, na včelnici kvitla, no včelu som na nej nevidel, prešiel som na lúku, kde púpavy bolo neúrekom, ale vidieť včelu na kvete vidieť bol menší zázrak.

Jarnú znášku poznám len z čerešne vtáčej, ktorá splýva s repkovým medom a repka prechádza až do znášky z agátu. Vždy počkám 3-4 dni a jarný med s primiešaním agátu vytočím, aby som mal v medníkoch len nádherný agátový med, leto včely len tak prelietajú (tohoto roku priniesli tmavý med do úľov od agáta do konca júla-července prinesú nektár zo slnečnice, tohoto roku vôbec nebola.
trochu som si zaspomínal, ale pravda bola taká. Anton

Ono jde dostat z budečáku 80kg, probírkou tak min. 2-3x za snůšku. A to, že takové výnosy dřív nebyly, bylo také způsobeno plemenem. Dříve tu byla hlavně včela tmavá a na řepce včelstva nabírala sílu a první med byl až z lípy. Tak mi to aspoň říkají ti co tu dobu pamatují. Kraňka se přirozeně vyskytovala jen na jižní Moravě a Slovensku.

"A to, že takové výnosy dřív nebyly, bylo také způsobeno plemenem."
_______________________

Ano, jenže kvalita matky a plemene nemůže sama o sobě mít vliv na výnos - aby se projevila, musejí být dle mého názoru vytvořeny vhodné podmínky. Zkrátka se domnívám, že nemá-li matka prostor pro kladení, eliminuje se případná výhoda dobrého potenciálu. Odpovědí na kombinaci kvalitní matky dobrého plemene a nedostatku prostoru je pak povětšinou brzká rojová nálada.

Řepka byla ranější než ovocné stromy, takže první snůška byla řepka.
V budečácích bylo vytáčení z řepky dvojí, první bylo zhruba ve 2/3 odkvětu řepky, aby se uvolnil prostor v mednících. Byl to první med převážně dávaný do výkupu, protože tehdy se vytáčely všechny plásty včetně zbylých starých zásob. A výkup byl spolehlivě každý rok, takže výkupem se taky pokrývaly náklady na včely. Druhé bylo po definitivním odkvětu řepky v druhé polovině května, tam byl řepkový med s přimíchaným medem z ostatních zdrojů, pokud byly v doletu. Ovocných stromů, pampelišky a dalších květů v travních porostech i javorů klenů. Ten med byl dobrý, i když byl řepkový a často se prodával mimo výkup.

Medobraní v budečácích spočívalo v tom, že se vybral medník, plné plásty se oddělily pro vytáčení , poloplné plásty a plásty s plodem se daly zvlášť pro vrácení , vybralo se polovina až 3 /4 plástů z plodiště. Do medníku se pak zebrovaly původní částečně zanesené plásty kombinované s otřepanými plásty s plodem z plodiště a občas s mezistěnami na vystavění, vzácně s prázdnými plásty. V plodišti se potom zebrovaly původní plásty s plodem s vytočenými plásty od medu či prázdnými plásty a s mezistěnami k vystavění a zakladení. To je jednoduchý základní postup, který se potom ještě upravoval či dělal jinak podle konkrétního stavu včelstva. Zákrok trval tak hodinu až hodinu a půl. Když byly nečekané problémy, tak dvě hodiny. Občas se dalo něco vynechat či ošidit a zákrok zkrátit tak na 3 /4 hodiny. Méně málokdy. Zadováky u mně měly 2x12 rámků 39x24 nebo 2x14 rámků 39x24.
Vybírání medu se mohlo dělat, jak už jsem napsal dříve, pokud byla snůška, tak co 14 dnů. Když nebyla snůška, tak se kontroloval stav zásob, stav plodu, podle potřeby se rotovaly zakladené plásty z plodiště do medníku k vyběhnutí a stáhnutí medných zásob z plodiště do medníku a naopak prázdné plásty z medníku do plodiště k zakladení.

Přirozeně to bylo, když byly dobré roky a když včelař uměl s těmi včelstvy zacházet, mnohem lépe než je potřeba na ošetřování včlelstev dnes.

Med se prodával do výkupu za 35, ze dvora prodával od 35 , nejlepší medovicové medy za 60 za kilo. Průměrný plat byl tehdy zhruba 2000 Kčs, takže k získání jednoho měsíčního příjmu bylo třeba prodat 35 až 60 kilo medu. Dobrý včelař na dobrém fleku získal tolik medu z jednoho včelstva, ale i ladák včelař s 10 - 20 kily na včelstvo měl ze stanoviště na zahradě u baráku s 5 - 10 včelstvy slušný vedlejší příjem. Cukr stál 7.30 a krmilo se obvykle od 6 do 12 kilo na včelstvo . což byly náklady ve výši do 2 - 3 kil medu. Jeden zadovák se vybíral třeba 2 hodiny, jednu hodinu vytáčel, vytočilo se mezi 10 - 20 kily medu , řekněme 15 kilo , takže hrubý zisk z jednoho vytáčení byl 175 - 300 Kč za hodinu , což odpovídalo měsíčnímu platu 31500 - 54 000, což bylo tehdy 5 - 8 násobek platu generálního ředitele či dnešní terminologií vrcholového manažera. 50 a víc včelstev na dobrém stanovišti už tehdy zajistilo víc než slušný roční příjem i po započtení práce a odečtení všech nákladů.
Takže nebylo třeba, jako je tomu dnes, srážet dobu na ošetření jednoho včelstva na jednotky minut a ždímat všemožnými opatřeními med z dnešních včelstev či zvyšovat na maximum počet včelstev ve snaze vyždímat co nejvíc medu ze stanoviště.

"podmínky. Zkrátka se domnívám, že nemá-li matka prostor pro kladení, eliminuje se případná výhoda dobrého potenciálu."

Neustálým přehazováním zakladených plástů z plodiště do medníku a vkládáním nezakladených plástů do plodiště se v budečáku dosahovalo velikosti plodového tělesa blízkému objemu celého úlu. U zadováku s 2x12 plásty 39x24 až 15 - 20 plástů 39x24, u zadováku s 2x 14 plásty 39x24 ještě víc.
Navíc proti nástavkovému úlu, kde se s plásty nehýbe, se protirojový účinek zvyšuje tím pravidelným přehazováním plástů, takže stačilo méně zakladených plástů než u nástavků. Dobrý včelař potom v zadováku při rozebrání sleduje stav každého včelstva zvlášť a sílu těch opatření individuálně reguluje intenzitou toho přehazování, může v krajních případech plásty vrátit ve stejném pořadí, v jakém byly předtím nebo naopak je může úplně zpřeházet včetně přehození krycích plástů do středu nebo přidáváním mezistěn místo vystavených plástů......

Ono jde dostat z budečáku 80kg, probírkou tak min. 2-3x za snůšku. A to, že takové výnosy dřív nebyly, bylo také způsobeno plemenem. Dříve tu byla hlavně včela tmavá a na řepce včelstva nabírala sílu a první med byl až z lípy. Tak mi to aspoň říkají ti co tu dobu pamatují. Kraňka se přirozeně vyskytovala jen na jižní Moravě a Slovensku.

Pán Molčík, včelárim od roku 1957, na včelnici som mal kranku a tú istú včelu mám aj teraz, ale za prvých 23 rokov včelárenia, som iba raz v r. 1965 mal 34 kg výnos, aj to len v jednom včelstve, priemer bol nižší a bol som najšťastnejší včelár v dedine. Výnosy začali stúpať od roku 1980, sa zlepšili podmienky, myslím tým meteorologické.

Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5 lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr

"Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5 lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr"

Souhlas, akorát u nás došlo skoro všude k negativní změně.
Za socialismu se u nás o les nikdo nestaral, dokonce smrkové mookultury vysadili a potom nechali napůl uhynout v konkurenci maliníku a potom náletů třeba lípy nebo osiky. Ze smíšených lesů vyřezali , jak je přebrali od soukromníků, stromy s cenným dřevem a zbytek nechali osudu a zase divokým náletům. A o pobřežní lesy kolem potoků s převahou lip, javorů klenů atd se nestaral nikdo. Takže za socialismu bylo v lese plno maliníků, ostužiníku, všemožných kvetoucích rostlin od dubna po září, plno lip. javorů klenů. Dneska většinu lesů, jak je převzali soukromníci, tak se o ně začali starat. Převzané, často smíšené lesy většinou vykáceli, protože už byly v mýtném věku a nasadili tam obvykle smrkové monokultury. A které nevykáceli, probrali na palivové dřevo, takže vesměs zmizely lípy a javory kleny, zůstaly hlavně duby, jasany, jehličnany. A čistí od křovin a od ostružiníku... Maliní a ostružiní z pasek taky ničí, byliny vyžínají. Z pobřežních lesů kolem potoků dělají buď tvrdé luhy s jasany a duby, javory velice zřídka nebo smrkové monokultury. Ještě v 70 letech byly u nás důležitým zdrojem snůšky extenzívní kvetoucí travní porosty a pastviny. Z těch udělali v 80 letech pole nebo intenzívní travní porosty bez květů. Dneska tam jsou vesměs pole, jeden travní porost obnovili, ale diverzita a množství kvetoucích rostlin je dodnes mizerná. Na polích byly podpůrné snůšky z plevelů v plodinách od května po červenec, a potom v srpnu a září na strništích, to skončilo s chemizací.

Na stanovišti v lese otec v 60 letech ještě s jedním včelařem postavil včelín a tam více méně byla v té době ta žádoucí neustálá snůška od začátku května po srpen. Pokud to nebyl rok s mizernýmpočasím. Do začátku 80 let, potom tam vykáceli údolí blízkého potoka a to všechno s přilehlými loukami zaplavili. takže zmizela cca třetina snůška a za jedný zbývající třetinu musely včelky létat až několik stovek metrů přes vodu. Potom už ta snůška nebyla trvalá.

U nás zase bývala hlavní červencovou snůškou ohnice s používáním herbicidů s polí zmizela.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pam?
> Datum: 22.12.2011 12:11:02
> ----------------------------------------
> "Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod
> pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u
> nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam
> doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje
> nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny
> les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5
> lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr"
>
> Souhlas, akorát u nás došlo skoro všude k negativní změně.
> Za socialismu se u nás o les nikdo nestaral, dokonce smrkové mookultury
> vysadili a potom nechali napůl uhynout v konkurenci maliníku a potom náletů
> třeba lípy nebo osiky. Ze smíšených lesů vyřezali , jak je přebrali od
> soukromníků, stromy s cenným dřevem a zbytek nechali osudu a zase divokým
> náletům. A o pobřežní lesy kolem potoků s převahou lip, javorů klenů atd se
> nestaral nikdo. Takže za socialismu bylo v lese plno maliníků, ostužiníku,
> všemožných kvetoucích rostlin od dubna po září, plno lip. javorů klenů.
> Dneska většinu lesů, jak je převzali soukromníci, tak se o ně začali
> starat. Převzané, často smíšené lesy většinou vykáceli, protože už byly v
> mýtném věku a nasadili tam obvykle smrkové monokultury. A které nevykáceli,
> probrali na palivové dřevo, takže vesměs zmizely lípy a javory kleny,
> zůstaly hlavně duby, jasany, jehličnany. A čistí od křovin a od
> ostružiníku... Maliní a ostružiní z pasek taky ničí, byliny vyžínají. Z
> pobřežních lesů kolem potoků dělají buď tvrdé luhy s jasany a duby, javory
> velice zřídka nebo smrkové monokultury. Ještě v 70 letech byly u nás
> důležitým zdrojem snůšky extenzívní kvetoucí travní porosty a pastviny. Z
> těch udělali v 80 letech pole nebo intenzívní travní porosty bez květů.
> Dneska tam jsou vesměs pole, jeden travní porost obnovili, ale diverzita a
> množství kvetoucích rostlin je dodnes mizerná. Na polích byly podpůrné
> snůšky z plevelů v plodinách od května po červenec, a potom v srpnu a září
> na strništích, to skončilo s chemizací.
>
> Na stanovišti v lese otec v 60 letech ještě s jedním včelařem postavil
> včelín a tam více méně byla v té době ta žádoucí neustálá snůška od začátku
> května po srpen. Pokud to nebyl rok s mizernýmpočasím.       Do začátku 80 let,
> potom tam vykáceli údolí blízkého potoka a to všechno s přilehlými loukami
> zaplavili. takže zmizela cca třetina snůška a za jedný zbývající třetinu
> musely včelky létat až několik stovek metrů přes vodu. Potom už ta snůška
> nebyla trvalá.
>
>
>

Co to tady plácáš za nesmysly o lesním hospodářství za socializmu
Každě polesí zaměstnávalo lidi kteří o les pečovali
Babky vižínali trávu ve vysázených porostech Náletové dřeviny se probírali do domácností na topení Prodávali se hromádky i s klestím po kácení. až tak do sedmdesátých let. Pak když poklesl zájem o toto dříví tak se v lesích pálilo nebo se v probírce ponechalo ležet. A každý kus vykáceného lesa byl vždy řádně vyčištěn od náletů a osázen znovu dřevinami o které byl na trhu zájem. S poklesem výroby ze surového dříví získávalo se v lesích hlavně pak stavební dříví. To je smrk borovice a modřín. Všechno ostatní dříví dnes má odbyt jen jako palivo. a proto se nesází. Co však hlavně dnes v lesním hospodářství pozoruji je, že St. lesy jen les vytěží obvykle jsou zalesněny jen těmi nejlevnějšími sazenicemi ,a to jen v místech kde nebyl žádný nálet..
Těch soukromých majitelů zase není až tak tolik a nevlastní žádnou rozhodující výměru v polesí.Ti budou sázet zase jen to co jde dobře a rychle zpeněžit nebo použít k topení.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pam?
> Datum: 22.12.2011 12:11:02
> ----------------------------------------
> "Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod
> pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u
> nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam
> doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje
> nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny
> les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5
> lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr"
>
> Souhlas, akorát u nás došlo skoro všude k negativní změně.
> Za socialismu se u nás o les nikdo nestaral, dokonce smrkové mookultury
> vysadili a potom nechali napůl uhynout v konkurenci maliníku a potom náletů
> třeba lípy nebo osiky. Ze smíšených lesů vyřezali , jak je přebrali od
> soukromníků, stromy s cenným dřevem a zbytek nechali osudu a zase divokým
> náletům. A o pobřežní lesy kolem potoků s převahou lip, javorů klenů atd se
> nestaral nikdo. Takže za socialismu bylo v lese plno maliníků, ostužiníku,
> všemožných kvetoucích rostlin od dubna po září, plno lip. javorů klenů.
> Dneska většinu lesů, jak je převzali soukromníci, tak se o ně začali
> starat. Převzané, často smíšené lesy většinou vykáceli, protože už byly v
> mýtném věku a nasadili tam obvykle smrkové monokultury. A které nevykáceli,
> probrali na palivové dřevo, takže vesměs zmizely lípy a javory kleny,
> zůstaly hlavně duby, jasany, jehličnany. A čistí od křovin a od
> ostružiníku... Maliní a ostružiní z pasek taky ničí, byliny vyžínají. Z
> pobřežních lesů kolem potoků dělají buď tvrdé luhy s jasany a duby, javory
> velice zřídka nebo smrkové monokultury. Ještě v 70 letech byly u nás
> důležitým zdrojem snůšky extenzívní kvetoucí travní porosty a pastviny. Z
> těch udělali v 80 letech pole nebo intenzívní travní porosty bez květů.
> Dneska tam jsou vesměs pole, jeden travní porost obnovili, ale diverzita a
> množství kvetoucích rostlin je dodnes mizerná. Na polích byly podpůrné
> snůšky z plevelů v plodinách od května po červenec, a potom v srpnu a září
> na strništích, to skončilo s chemizací.
>
> Na stanovišti v lese otec v 60 letech ještě s jedním včelařem postavil
> včelín a tam více méně byla v té době ta žádoucí neustálá snůška od začátku
> května po srpen. Pokud to nebyl rok s mizernýmpočasím.       Do začátku 80 let,
> potom tam vykáceli údolí blízkého potoka a to všechno s přilehlými loukami
> zaplavili. takže zmizela cca třetina snůška a za jedný zbývající třetinu
> musely včelky létat až několik stovek metrů přes vodu. Potom už ta snůška
> nebyla trvalá.
>
>
>

Možná o ty lesy lidi pečovali. V kancelářích.
Za socialismu páchnul lesák do lesa jen tehdy, když byl les v mýtném věku a bylo ho třeba vytěžit. A potom když ho bylo třeba do roku, dvou let zalesnit. Okamžikem, jak tam dosázeli sazenice , bylo hotovo a lesáka už to dál nezajímalo. A to se ještě muselo jednat o smrkovou čistou monokulturu, kde byl listnatý nebo smíšený les, to socialistického lesáka nezajímalo vůbec. Nesmí se soudit z tendenčních socialistických filmů , jako třeba Za trnkovým keřem s Tomášem Holým nebo z Přátel údolí či jak se to jmenovalo s Vlado Mulerem.

2/3 majitelů, jak jim vrátili les, začali jeho vykácením , protože to byly všechno lesy už dávno v mýtném věku, ovšem kromě ploch pokrytých přírodními nálety. Jinak státní lesy jsou jen v horách a my nejsme v horách. Pár hektarů je u nás ještě státních, a to jen proto, protože tam by měly ještě trvat jakési soudní spory a tak les nebylo možné vrátit. A nějaký lesík je státní, protože to byl původně církevní majetek a je rezervován pro církevní restituce. Jinak je u nás všechno soukromé a rozparcelované vlastnictvím různých majitelů od pár stovek metrů po 1 - 2 hektary. Málokdo má víc a to když má víc, tak to jsou lesy rozdílné skladby poskládané tak z půlhektarových či hektarových celků. Přes 80 %majitelů místních lesů jsou lidi z naší nebo vedlejších vesnic, takže pro ně není problém si ty sazenice na ten svůj půlhektar vykáceného lesa vysadit a ty sazenice potom obžínat, natírat na zimu před zvěří a i jinak se o ně starat. Stejně tak jako tam každý rok dělat palivové dřevo a opravdu důkldně ten les čistit. Ke smůle včel od včelařských dřevin a rostlin a na rozdíl od socialistických lesáků.
Vím přesně, jak ty lesy vypadají a vypadaly, pár let jsem dělal jednatele místního honebního společenstva a viděl jsem seznamy vlastníků jednotlivých kousků toho lesa a polí a ještě dřív, jako kluk v 70 letech i později jsem většinu těch lesů prochodil křížem krážem.

Já to nesoudím podle zeleného údolí , ale 100 m odemne byla lesní správa a u nás doma dílna kde se opravovalo to nářadí do lesa. Lesní byl můj přítel. To dneska jsou všechny hájenky rozprodány a jen na okrese sedí úředníci, kteří zřejmě nerozeznají smrk od jasanu natož pak jedli od douglasky, kteří na dálku spravují lesy. Možná to bude, ale tím , že v okolí mám jen Státní lesy a přírodní park. Tak to ale u nás vypadá. Ten bordel v lese si nepřej vidět. po 20 let se jen kácí a něco málo sází. ostatní údržba 0000.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------


> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pam?
> Datum: 22.12.2011 14:20:58
> ----------------------------------------
> Možná o ty lesy lidi pečovali. V kancelářích.
> Za socialismu páchnul lesák do lesa jen tehdy, když byl les v mýtném věku a
> bylo ho třeba vytěžit. A potom když ho bylo třeba do roku, dvou let
> zalesnit. Okamžikem, jak tam dosázeli sazenice , bylo hotovo a lesáka už to
> dál nezajímalo. A to se ještě muselo jednat o smrkovou čistou monokulturu,
> kde byl listnatý nebo smíšený les, to socialistického lesáka nezajímalo
> vůbec. Nesmí se soudit z tendenčních socialistických filmů , jako třeba Za
> trnkovým keřem s Tomášem Holým nebo z Přátel údolí či jak se to jmenovalo s
> Vlado Mulerem.
>
> 2/3 majitelů, jak jim vrátili les, začali jeho vykácením , protože to byly
> všechno lesy už dávno v mýtném věku, ovšem kromě ploch pokrytých přírodními
> nálety. Jinak státní lesy jsou jen v horách a my nejsme v horách. Pár
> hektarů je u nás ještě státních, a to jen proto, protože tam by měly ještě
> trvat jakési soudní spory a tak les nebylo možné vrátit. A nějaký lesík je
> státní, protože to byl původně církevní majetek a je rezervován pro
> církevní restituce. Jinak je u nás všechno soukromé a rozparcelované
> vlastnictvím různých majitelů od pár stovek metrů po 1 - 2 hektary. Málokdo
> má víc a to když má víc, tak to jsou lesy rozdílné skladby poskládané tak z
> půlhektarových či hektarových celků. Přes 80 %majitelů místních lesů jsou
> lidi z naší nebo vedlejších vesnic, takže pro ně není problém si ty
> sazenice na ten svůj půlhektar vykáceného lesa vysadit a ty sazenice potom
> obžínat, natírat na zimu před zvěří a i jinak se o ně starat. Stejně tak
> jako tam každý rok dělat palivové dřevo a opravdu důkldně ten les čistit.
> Ke smůle včel od včelařských dřevin a rostlin a na rozdíl od
> socialistických lesáků.
> Vím přesně, jak ty lesy vypadají a vypadaly, pár let jsem dělal jednatele
> místního honebního společenstva a viděl jsem seznamy vlastníků
> jednotlivých kousků toho lesa a polí a ještě dřív, jako kluk v 70 letech i
> později jsem většinu těch lesů prochodil křížem krážem.
>
>
>

Tak to asi bude tím rozdílným charakterem vlastnictví. A za socíku tím rozkouskováním lesních pozemků u nás. Taky spousta lesíků u nás se za socíku stala prakticky nepřístupná, protože zemědělci scelili lány a rozorali všechny přístupové cesty, které přes pole k těm lesíkům vedly.

No Pane Polášku!
Nezůčastnuji se moc diskuze v této konferenci ale moje babka by na Vaše přízpěvky řekla asi následující.Buď ten člověk žil v jiném světě,nebo byl jednim z těch stolních lesáků,protože mluví o něčem čemu nerozumí ale spíš nechce rozumět.Nebo je to zarytý rejpal/znám několik takových/ a nebo ,,bude pršet- svine rejou.Lituju Vás.a tuto konferenci,kde by se měli řeši daleko závažnější problémi
Zdravím všechny slušné včelaře a přeji příjemné prožití vánočních svátků ,pohody a do Nového roku hodně zdraví,pohody a síly na zvedání doufám těžkých medníků.Hodně včelařskýho zdaru. ¨
Zdraví čárlí

Co to tady plácáš za nesmysly o lesním hospodářství za socializmu
Každě polesí zaměstnávalo lidi kteří o les pečovali
Babky vižínali trávu ve vysázených porostech Náletové dřeviny se probírali do domácností na topení Prodávali se hromádky i s klestím po kácení. až tak do sedmdesátých let. Pak když poklesl zájem o toto dříví tak se v lesích pálilo nebo se v probírce ponechalo ležet. J.M.

100%-ný súhlas s tým čo si napísal, u nás pracovalo v lese hlavne ženy z domácností od skorej jari do neskorej jeseni.
Horár bol v lese dennodenne, nik nemohol z lesa niečo odviesť, to musel on ukázať, ktorý strom môžeme spustiť ani, podplatenie aj keď si rád vypil, neplatilo.
Počas môjho včelárenia som zažil raz znášku z lesa, aj to doteraz neviem odkiaľ.

Dnes keď sa pozriem z diaľky na dnešné lesy na hociktorom mieste Slovenska, je mi na zaplakanie, rúbe sa hlava nehlava a hlavne preto, že obchod s drevom dobre vynáša, hlavne kradnuté, no z hľadiska včelárov, je to miesto, kde vyrastú, lesné jahody, maliny, ostružiny, brusnice a čučoriedky-borúvky a iné, hlavne rakyta-jíva.